BODOVACÍ TURNAJ MLÁDEŽE – OSTRAVA / HAVÍŘOV
Dnes 3. 10. se velká parta Slavojáků vydala spolu s hrstkou čakovických na turnaj ve Slezské metropoli a přilehlém Havířově. I přes dlouhou cestu vlakem jsme plni sil pokračovali ostravskou "MHD" na místo našeho ubytování (neplatí pro havířovskou partu) tramvají číslo 11, abychom u Vítkovické ČEZ ARÉNY přestoupili na "sedmičku". Ta nás zavezla až k Báňské univerzitě na jejíchž kolejích nás už netrpělivě vyhlížela paní vrátná (kolej E). Po bleskurychlém ubytování se, několik z nás vyrazilo najít ve 22:15 místního času jak se říká "kus žvance" k večeři, což se nakonec podařilo v restaurantu U Jarošů. Tamního kuchaře jsme sice museli trošku přemlouvat, taky si nás přeměřil očima, a když viděl naše unaveně-hladové obličeje, slitoval se a bylo to vynikající. Nyní, kdy píšu tyto řádky, a v televizi hrají můj oblíbený film s Connerym a Snipesem, všichni ostatní v pořádku a v klidu spí, aby načerpali co nejvíce sil na zítřejší turnaj. Po telefonátu s Martinem Linertem (Havířov) mohu konstatovat, že i druhá parta už klimbá. Tak tedy dobrou noc a zítra nám všem držte palce.
Jauvajs, to bolí. Budík zvoní před půl sedmou a to nás čeká dlouhá cesta tramvají č. 8 k areálu TJ Mittal Ostrava. To však ještě netušíme, že i v Ostravě mají výluky. Naštěstí máme vynikající orientační smysl, který ve spojení s navigátorkou Peťulkou Zýkovou nemůže zklamat. A vida, jsme u haly. Turnaj s mírným zpožděním začal tradičním slavnostním zahájením. Na Mittalu se dnes hrál dorost. Baby ještě v klidu chrupká, a to proto, že je rovnou ve skupině. Jinak všechny naše holky začaly kvalifikací, v níž také skončily a to vesměs ve 2. kole. Takhle postupně holky tekly: Péťa P. se Štikovou 0:3, Míša P. s Čornyjovou D. 2:3 (pozdější semifinalistka), Lucka R. se Sigmundovou 2:3 a Peťulka s Natty 0:3. Po ne až zas tak dlouhém čekání započaly čtyřhry. Ani zde jsme díru do světa neudělali, ale prohra Péti a Míši 2:3 se Štikovou a Tomanovou se považuje za pěkný výsledek. No a hurá, útěcha. Kdybych se po celou tu dlouhou dobu, co jsme čekali na útěchu, škrábal na hlavě, zítra by jste mi mohli říkat "lebkoune". Musím to zkrátka stále opakovat: v organizaci turnaje jsme jako tým pod vedení Martina nepřekonatelní a tato bodovačka mi to potvrzuje. Jednu perličku za všechny: Péťa Zýková hrála v kvalifikaci v 1. kole s Tichou (Vlašim) a ve 2. s Natty Samkovou (Brno). V jakém pořadí a s kým, myslíte, hrála útěchu? Ano, máte pravdu když tipujete Tichou a Samkovou v neměnném pořadí zápasů i výsledků. No tak snad zítra bude líp. Dobrou
pozn. Baby postoupil z druhého fleku do čtvrtfinále, kde ho smetl domácí Bajger.
Je to tu. Poslední, a pro některé to důležitější, dějství slezského BTM - v Ostravě pro starší žactvo. Stejně tak jako v sobotu nás před půl sedmou vzbudil neutišitelný budík, který volal "vstávat, spěchejte na tramvaj". Tak jako včera jsme do haly přijeli včas, což se ovšem nedá říci o pořadatelých, kteří opět se začátkem turnaje otáleli. Aby nevznikly další komplikace, vypomáhal s organizací Martin, a je potřeba mu poděkovat, protože jinak bychom se v neděli domů asi nedostali. Doufám tedy, že se v příštím vydáni oblíbeného časopisu Stolní tenis dočteme i o této výpomoci, bez níž by organizátoři byli v p..., problémech. Ale zpět k samotnému turaji. Ze čtyř děvčat se do skupiny nedostala akorát Péťa, když nezvládla hned první utkání kvalifikaci, aby si v útěše alespoň trošku napravila reputaci postupem do semifinále. Zvláště pak Havlíčková z Brna na prohraný dvojzápas s Péťou bude pamatovat. Denča Hošková skončila ve velmi těžké skupině (Tomanová, Vránová,...), zato Míša (Adámková, Jakubcová H., Matoušková) s Týnou (Štiková, Lajdová, Mynářová) byli šťastnější, a postoupili z druhého místa do čtvrtfinále. Týna hrála mezi osmi, řekl bych, na hranici svých možností, přesto to na Katku Tomanovskou (Hodonín) ještě nestačí (1:3) a Míša prohrála stejným výsledkem s Radanou Vránovou(Hodonín). Ve čtyřhře se také potvrdilo, že oba naše páry mají vysokou kvalitu, a že jsou schopné hrát vyrovnaně prakticky s kýmkoliv v republice. Opět, a to chci zdůraznit, byli šťastnější Denča s Týnou, které prohráli až v semi, Péťa s Míšou o kolo dříve. Vzhledem k těmto výsledkům je potřeba Ostravu hodnotit kladně, ale ani tak si neodpustím pár osobních pocitů a perliček: