Béčko opět prohrálo

První prosincový den jsme se vypravili do Stodůlek, abysme sehráli zápas se Sokolem Stodůlky "A". Podle papírových předpokladů jsme měli být jasnými favority, neboť domácí ještě ani jednou nevyhráli, ale vše má své ale...

Vše začalo už cestou na zápas. Všichni asi už zaregistrovali, že přišla opravdová zima a s ní i sníh, což se projevilo jako docela velký problém. Na čas  dorazil jenom Polednik a vážně netušim, jak se mu to povedlo. Já osobně (Bizon) jsem vyjížděl z Modřan v 17:50 a naivně jsem si myslel, že nemůžu přiject pozdě. Chyba, dorazil jsem zhruba o 20 až 25 minut později. Podobně na tom byl i Šamánek. I on vyjížděl s velkou časovou rezervou, avšak také mu byla platná jak mrtvýmu zimník, ve výsledku stejné zpoždění a průměrná rychlost cesty prý 7km/h.

Kategorie sama pro sebe byl Males. Původně mě chtěl vyzvednout autem v Modřanech, se slovy, že netuší kde to tam je a já mu ukážu cestu. Tuto variantu jsme vyloučili a každý jsme jeli sám. Poté násedoval telefon od Malese, v momentě, kdy už jsem měl ometené auto a připravoval jsem se vyrazit, v telefonátu mi sdělil, že nebude mít auto a kde se sejdem. Tak jsem navrhl Radlice, neboť jsem to měl cestou a byli jsme domluveni. Ale jako vždy nastal problém, jelikož v té době ještě Males nebyl doma a teprve costou domů pro věci na zápas. Logicky náš sraz na Radlické tedy padnul.

Poté už jenom následovalo mnoho telefonátu od Malese, jak se tam dostane a bombou na závěr bylo, když šel nakonec někam úplně jinam. Ve výsledku nevím o kolik později dorazil, každopádně jedna čtyřhra byla kontumována a jeden jeho single.

Co se týče zápasu samotného, tak ke čtyřhře jsem nastoupili ve složení Bizonek-Šamánek a prohráli jsem 1:3. Ve dvohrách jsme stáhli vývoj zápasu na 2:3, ale následně přišla výše zmíněná kontumace (2:4). Ve vývoji utkání následně začal panovat "pilový jev", stáhli jsme na 4:4, odskočili nám na 4:6, stáhli jsme na 6:6, odskočili nám na 6:8, ale pak přišla chyba v systému, stáhnutí na 7:8 a jejich dotažení zápasu do vítězného konce - 7:10.

Za zmínku ještě stojí zmínit heroický výkon Šamánka, který i s bolavým ramenem udělal 3 body a zvláště 5. set v zápase proti Bošovi byl v jeho podání koncert a pro přihlížejicí pastvou pro oči. Další velmi milou chvilkou bylo, když jsme na konci utkání dostali pozvánku na stodůlkovský Tradiční turnaj ve stolním tenisu, který se koná tuto sobotu (4.12.2010) v jejich herně. Co se týče herny, tak si opět Polednik neodpustil své poznámky, komentáře a glosy, neboť jejich hernu by "zboural buldozerem", "vysral by se tam na to" a jejich síťky jsou "na hovno".  

Po skončení zápasu pro mě a Polednika nastal zápas číslo dvě - vyjetí s autem.  Vše začalo. když mi Polednik telefonuje, že uvízl v jedné zatáčce, tak jsem mu řekl, že za chvíli vyjedu a jsem tam, chyba já jsem nevyjel. Kolem mě projel pluh a doslova mi auto zabrikádoval sněhem, pro jistotu to na konci ulice otočil, obrátil pluh na druhou stranu a barikádu dodělal. Po pár pokusech o vyjetí a jedním scouvnutím, které bylo doslova konečné (nemohl jsem se ani pohnout), jsem pěšky vyrazil pomoct Polednikovi.

V tu chvíli mi zavolal, že se z toho nějak dostal, já mu popsal svoji situaci a začal porod. Auto jsme z toho dostaváli nevím jak dlouho, ale bylo to hrozný. Polednik tlačil, já se rozjížděl a pořád nic. Nakonec, jsme díky lopatce od smetáčku odházeli sníh a podařilo se vyject. Nebylo ještě všem dnům konec. Honza při otáčení se vjel do hlubšího sněhu, tak tentokrát jsem zatlačil zas já jeho, v součtu tohle bylo, ale pouze malé sdžení (cca 5 minut). Pak už jsme nenechali nic v náhodě a opatrně jsme se vydali směr domů. Suma sumárum já jsem dorazil domů ve 23:45, to je 1hod a 15 minut od konce utkání.

Zdar a sílu přaje Bizon

Komentáře

Obrázek uživatele admin

VV = vejce a viróza

Bizonek to sepsal naprosto přesně. Mě osobně se včera ohromně nedařilo, a minimálně dva zápasy jsem vskutku odházel.

Do herny jsem dorazil v pravdě na čas ofiko začátku utkání ujišťujíce soupeře, že se zbytek mančaftu objeví, jen co překonají nepřízeň povětrnostních podmínek. Dlouhé čekání jsem si krátil rozcvičkou, to nedělám často, neboť v krásné herně s novou podlahou jaksi netopili, a to prý byla dle domácích jen vyjímka. Na čekačku, tak nějak, dorazili Šami s Bizonkem - a to už jsem promrzal. Po kratičkém rozehrání kluci šli na doubla, já na lavičku.

Utkání se vyvíjelo tak, jak je popsáno výše. Kluci bojovali, já na to sral, jak jsem mohl. Má nepřizpůsobivost tamním podmínkám se projevovala, opět výše zmíněnými, komentáři (nebudu přepisovat). Já si prostě nedokážu zvyknout na fakt, že v KP1 a navíc u ligového oddílu musím hrát na degresivně-progresivním stole konkávního tvaru písmene "V". A k tomu ty síťky?! Potěmkin by z nich měl radost. Na stojánky značky s motýlkem ve starším provedení Europa byli jistojistě nasazeny neorigo sítě natažené provázkem od ťamanů z tržnice. Výsledkem tohoto se jakékoliv brnknutí míčku o síť měnilo v loterii, čuňátka za ni padala zpravidla do 10cm. No paráda!

To vše, spojené s mojí "neformou" a "netrénovaním" a odfláknutím zápasů, zapříčinilo moje vejce. Po utkání jsem manažerovi nabídnul moje místo v týmu pro někoho, kdo si ho bude víc vážit, minimálně na poslední dvě utkání v tomto roce.

No a pak, pak jsme šli vyhrabávat. Napřed jedno, pak zas druhé vozidlo. Alespoň jsem se perfekně vyřádil po neuvěřitelném mači. Vybaven nachlazením či virózou jsem pomalu a jistě mířil k domovu. Dnes ráno po probuzení se má komunikace s vnějším prostředím zúžila jen na složku neverbální, bez hlasu.

MCR_Teplice 2019 banner.png