Slavoj Praha stolní tenis je náš život

Ve dnech 13.-14.6.2009 (tj. sobota s nedělí) se ve Vlašimi ve Sportovním centru konalo školení rozhodčích na licence A,B. Tohoto školení jsem se účastnil osobně s ambicí získat tu nižší ze dvou možných licencí. Přednášeli nám pánové Drozda, Michal a Chyba. Hned od sobotního rána bylo jasné, jakým směrem a jakou "přidanou" hodnotu bude školení mít. Ale po pořádku.

Hned v 8h sobotního rána jsme nastoupili na školení. Přednášky se střídaly po hodinových intervalech, přičemž rozdělení lektorů bylo následující: p. V. Drozda (ředitel ligových soutěží) nám předčítal Soutěžní řád, s p. J. Michalem jsme prostudovali Směrnice ČAST a Pravidla ST, a konečně s p. Karlem Chybou (naším předsedou a mým bývalým spoluhráčem) jsme probírali registrace a přestupy - škoda jen, že jeho přednáška byla pouze jednohodinová, protože jsem se dozvěděl věci, které jsem netušil.

Školení pokračovalo směle dál, a jak se tak střídali zejména prví dva zmínění pánové, začínalo se mi to všechno probírané motat. Jednou Soutěžní řád, pak hned na to Pravidla ST a zase řád, a tak pořád dokola. Kolem 16h jsem už s psychickými silami byl v koncích, ale naštěstí v 17:30h jsme si šli udělat "praktickou" ukázku do Vlašimské haly. Ta trvala asi hodinku a dokonce jsme si dali i pár setíků - příjemná to změna, ale jenom pro béčkaře, áčkaři měli s p. Drozdou přípravu časového plánu. Po večeři následovala ještě další více než hodinová část ohledně Řádu, a konečně kolem 21h měli béčkaři hotovo. Áčkaři ještě dostali domácí úkol - udělat časový plán turnaje. 

My mladí béčkaři, těšící se na noční život ve Vlašimi, marně čekali na áčkaře potící se s plánem turnaje. Trpělivost nám došla a tak jsme běželi na pomoc trápícím se kolegům. Radou ani podporou jsme nešetřili. Noční Vlašim nás přímo zvala do své vřelé náruče. K jakému milému překvapení došlo hned v první hospůdce, když ihned po vstupu do podniku jsme spatřili trio našich lektorů. Po půlnoční zavíračce se šlo spát oklikou ještě přes jednu hospůdku s nepříjemný zápachem nejen na toaletách. 

Ráno, opět v 8h začalo už jen takové neformální školení - zejména ukázky výpočení techniky byly dosti úsměvné. Za 2 hod. jsme začali psát testy, jeden z pravidel a druhý ze soutěžního řádu. Všichni jsme všechny v pohodě zvládli (dosti jsme konzultovali v průběhu testování s kolegy uchazeči, ale i tak to bylo lehké). Hurá, máme licence!!!

Pod čarou je potřeba zmínit, že v naší skupince uchazečů bylo pár fajn lidí, ale jak to tak bývá, byli tam i exoti, zvlášť jeden. Ze začátku se nám svými poznámkami a dotazy staral o zábavu, ale po osmi hodinách školení šel už takříkajíc na nervy. Školení bylo teda dost o trpělivosti a boji se sebou samým. Naštěstí pozitiva převažují nad pár negativy a pěkné vzpomínky zůstanou!!!