Slavoj Praha stolní tenis je náš život

29. a 30. 11. jsme v naší herně v Modřanech odehráli zatím nejpovedenější dvojzápas ve 2. lize. V sobotním utkání jsme nastoupili proti zatím předposlednímu týmu tabulky - Chodovu. Soupeř to rozhodně nebyl lehký, zvlášť pro nás mladé útočníky. Chodovští přijeli s pěti hráči, z nichž čtyři vyznávají obranou hru. Utkání dokonale prověřilo naši taktickou a fyzickou připravenost.

15. a 16. listopadu nás čekal důležitý dvojzápas na půdě Liberce a Mladé boleslavy. Největší problém víkendu jsme řešili ještě před samotným odjezdem, když sem v pátek ráno musel zařídit půjčení auta z půjčovny. To se naštěstí povedlo a v sobotu jsme si užívali pohodovou jízdu do Liberce natěšení na zápas. Měli jsme informace, že by soupeř z čela tabulky nemusel nastoupit v nejsilnější sestavě, ale sestava, která tam na nás čekala trochu naše natěšení zmrazila... SKST Liberec nastoupil pouze ve třech a bez svých největších opor.

V sobotu 15. listopadu jsem se ráno v 9h vzbudil s pocitem hrůzy. Ten byl zapříčiněn vědomím, že vlastně holky "déčko" (2. liga A) nemají na zápas v Nuslích soupisku - to proto, že ji mám já. No a nejen proto jsem nelenil a vyrazil na již dříve domluvený sraz a hurá "Na Květnici". Přijeli jsme s Míšou a Luckou jako první, později dorazili i domácí a hlavně Vendy s maminkou, což se chvíli na to ukázalo býti klíčovým momentem. Zápas měl začít v 10:30h, domácí i my byli již nedočkaví, ale pan rozhodčí nikde (později jsme se dozvěděli, že podle rozpisu měl dorazit p. Stibor - Sparta Praha, nutno říci, že nám nescházel!). Jak jsem již předeslal výše, klíčovou úlohu sehrála maminka Vendy, která má licenci M a tak slovo dalo slovo a šlo se hrát. Ještě předtím samozřejmě nechyběl slavnostní nástup včetně představení aktérek utkání - a bylo vidět, že se tato ceremonie dá báječně okořenit. A šlo se na věc!

Na konci října, ve čtvrtek a pátek v podvečer, rozehrálo áčko mužů dueto předehrávek 2. ligy mužů.

Nejdříve do Modřan přijelo družstvo Sokola Nusle - nutno poznamenat dosti oslabené, jelikož tamní áčko migrovalo na Elizzu. Našim borcům se tedy naskytla jedinečná příležitost pokusit se o první výhru v sezóně. Naši nastoupili v osvědčené sestavě: Jirka Šmatlák, Baby a Pepí (Kubáti) a Víťa Gaydoš, soupeři dá se říci v silné divizní sestavě. I když byl nakonec výsledek více než příznivý (10:0 pro nás), nejen podle vyjádření naší jedničky Jirky Šmatláka, bylo utkání dosti náročné, a to zejména psychicky. Prý bylo ve II. lize mužů nezvyklé potvrzovat roli papírového favorita. Povedlo se, a hned ve čtvrtek přidali naši do tabulky tolik potřebné 3 body.

V pátek dorazil soupeř zcela jiné papírové úrovně, celek El Niňa D - a to v jeho nejsilnější sestavě: Počta, Veselý, Beneš, Kuchař. My opět, tak jako ve čtvrtek, v sestavě: Jirka, duo Kubatos a Víťa. Je potřeba říct, že kluci hráli fantasticky, já tam byl, hrál jsem II. ale třídu, a tedy můžu hodnotit. I přes občasné to rozčilováníčko a vykřikování nějakých těch jadrných slůvek byl zápas velmi kvalitní, s nádhernými výměnami, momenty i celými pasážemi. Byť jsem o výsledek utkání trochu bál, kluci ukázali mentální sílu a sebevědomí, jež jim dopomohlo ke druhé výhře v sezóně a ve dvou dnech po sobě - tentokráte k těsnější. GRATULUJI, JEN TAK DÁL!!!

Dobrý večer, "milé děti", dnes vám povím pohádku, kterou mi povídal Martin a já se jí teď pokusím převyprávět tak, jak to skutečně bylo.

Tak tedy, bylo nebylo, v sobotu 27. 9. 2008 se v naši Modřanské herně hrála poprvé v této sezóně ženská extraliga. Naše děvčata se ve složení: Jarča Veselá, Dáša Blašková a Hudy měla utkat s celkem Vlašimi.